ŠKDB - Kyjov, 01.03.2026

Už před samotným zápasem bylo jasné, že nás nečeká jednoduché utkání. Měli jsme totiž menší problém se sestavou a sedmičku hráčů jsme skládali velmi těžce. Přiznávám, že ani já jsem původně hrát příliš nechtěl – odpoledne jsem musel být jinde a bál sem se, že budu muset utéct od nedohrané hry.

V neděli 1. března od 10:15 jsme ale nastoupili k poslednímu domácímu utkání této sezony v plném počtu a přivítali jsme tým z Kyjova. Bohužel jsme se s domácím prostředím nerozloučili vítězně a po průběhu, který opět nabídl několik slibných momentů, jsme podlehli 2 : 5.

Jako první dohrál René na sedmé šachovnici. Nechal si nešťastně chytit střelce a v pozici bez adekvátní kompenzace už nemělo smysl pokračovat. Hosté se tak ujali vedení 0 : 1.

Krátce nato skončil Dan na šesté šachovnici. Partii přitom zahájil velmi dobře a stál výrazně lépe. Není to letos poprvé – Dan dokáže získat výhodu už v zahájení, ale střední hra a koncovky zatím zůstávají slabším článkem. I tentokrát se výhoda postupně vytratila a soupeř dokázal partii otočit. Stav byl rázem 0 : 2.

Třetí dohrál Jozka Lacina. Prakticky „hotovo“ bylo už přibližně po patnácti tazích, kdy se dostal do výrazně horší materiální situace. Přesto odehrál ještě několik desítek tahů a snažil se i přes nepříznivý stav něco vymyslet. Obrat se však nekonal a hosté odskočili na 0 : 3.

Jako čtvrtý jsem dohrál já. Už před zápasem jsem věděl, že budu muset končit dříve, a tak jsem zhruba po půlhodině nabídl remízu. Soupeř ji odmítl, ale samotná partie od začátku směřovala k vyrovnanému výsledku. Když jsem si ji později projel doma na počítači, ukázalo se, že ani z jedné strany nebyla pozice, kde by šlo objektivně hrát na jasnou výhru. Oba jsme měli jednu nepřesnost, kdy se soupeři vyskytla šance, ale nešlo o nic rozhodujícího. Kolem 40. tahu došlo k opakování tahů a bylo hotovo – remíza. Stav 0,5 : 3,5. Uznávám, že půlbod týmu v dané situaci příliš nepomohl, ale v partii skutečně nebylo kudy kam.

Následně přišla nabídka remízy na první šachovnici. Marian stál o pěšce hůře, ale pozice měla remízový charakter. Vzhledem k nepříznivému skóre se však rozhodl bojovat o plný bod a upřednostnil týmový zájem před jistou půlkou. Risk se tentokrát nevyplatil – partie skončila jeho porážkou a hosté vedli už 4,5 : 0,5. Zápas byl rozhodnut.

Přesto se zbývající dvě partie dohrávaly, protože na obou šachovnicích naši hráči pomýšleli na výhru. Tu nakonec získal Jenda, který dokázal svou převahu přetavit v celý bod. Jožka Vraňan se musel spokojit s remízou, ačkoliv měl velmi dobře rozehranou partii a silný útok. I zde byla výhra v určité fázi velmi blízko.

Celkově jsme tedy prohráli 2 : 5.

Nedávno jsem psal o promarněných příležitostech – a ani tentokrát tomu nebylo jinak, i když ne v tolika partiích. Dan i Jožka Vraňan stáli v určitých momentech na výhru a jejich převaha byla skutečně značná. Při zpětné analýze se ale chyby i „správné“ tahy hledají velmi snadno. U počítače má člověk dostatek času, klid a jasné hodnocení pozice. Nad šachovnicí je to však úplně jiný příběh – běží čas, v hlavě se mísí varianty, přichází obava z jediné nepřesnosti a vědomí, že každá chyba může rozhodnout nejen partii, ale i celý zápas. A právě v takových chvílích je najít ten nejlepší tah mnohem těžší.

Za tři týdny jedeme do Prušánek, kde odehrajeme poslední zápas této sezony.